Místo: Squat Cibulka
Links
Program
Hudba
Georgij Bagdasarov as Ukamau
Peace is Dead
Přednášky
Aneta Brázdová – Sexuální chování a otevřenost.
Co je ještě normální a co už je deviace. Je medicínský pohled na hranici mezi normou a deviantností opravdu ten jediný možný? Označování určitých druhů sexuálního chování za deviantní není vždy jen otázkou sexuologického či psychologického posouzení. Už i mnohokrát v historii byly různé typy chování odsuzovány jako nenormální a nepřípustné, kdežto dnes na ně pohlížíme jako na běžnou součást našich životů. Stejně jako vše ostatní, ani toto téma není černobílé, nejde diskutovat pouze o normě či parafílii, je nutné brát v potaz nesčetné množství druhů sexuálního chování a pohlížet na ně jako na variace. Pokus o vystižení toho, jakou roli hraje v pohledu na normu/deviantnost sexuálního chování otevřenost a odtabuizování určitých citlivých témat, s lehkým exkurzem do historie sexuologického výzkumu a zachycením několika druhů chování v rámci BDSM komunity, jež mají v našem kulturním prostředí určité komunitní zakotvení.
Dustin Breitling, Sebastian Chum – A dialogue about the future, part 1
In the next 20 minutes or 20 years, everything can change forever. Humanity is facing a myriad of small and large-scale crises and the current generations will be dealing with challenges and new paradigms that have the potential to change the very basics of our reality. The future was never so bright and hopeful… and it was never so dark and foreboding. It is time to open our minds and welcome the future and whatever it may bring. The first dialogue will focus on our present and our near future, the second dialogue will focus on how to be a part of the coming shift and on the very, very far future. The message is clear: Get ready, get organized, get informed and get to work.
Aneta Horká – Liš se!
Přednáška otevře téma inkluze v českém vzdělávacím systému, stejně tak jako téma interkulturních kompetencí, jejichž zvyšování je nezbytné ve společnosti charakteristické stále větší diverzitou. Během přednášky budou využity nejen informace z dosavadních výzkumů, ale také z terénu, budou uvedeny příklady dobrých praxí a možnosti řešení této problematiky. Zmínka padne i o tom jakou roli hraje v dnešním světě etnicita a zda-li je jen připsanou nebo skutečnou identitou člověka. Co je vlastně předpokladem porozumění druhému? Proč přemýšlet inkluzivně?
Tomáš Jungwirth – Národ jako překážka otevřené společnosti
Kritika nacionalismu 21. století. Není národ jako národ. Nacionalismus byl bezpochyby v mnoha případech hnací silou společenského pokroku, jeho vzestup ale také stál za hrůzami obou světových válek. Mnozí očekávali, že v liberální demokracii a globální ekonomice již pro národy nebude místo – nestalo se. Jaká je tedy budoucnost národního státu? Kam se posunulo chápání práva národa na sebeurčení? A dokážeme se bez národů nakonec přece jen obejít, nebo se s nimi musíme jednou provždy naučit žít? To jsou některé z palčivých otázek, na které budeme společně hledat odpověď. Podmínkou účasti budiž otevřená mysl.
Ondřej Lánský, Lukáš Matoška – Romové, rasismus a vyhlídky emancipace
‚Loni v létě proběhlo v Česku několik pokusů o pogrom. Cílem rasové nenávisti se stali Romové. O nich se dnes na některých místech Evropy mluví jako o „zapomenuté menšině“. Jsou stále častěji považováni za klíčové viníky společenské krize. Čelí nenávisti, která je srovnatelná s meziválečným antisemitismem ve Výmarské republice. Přitom institucionální formy diskriminace se už dávno netýkají jen etnicky odlišných menšin, ale obecně neprivilegovaných skupin. Zaznívá otázka: Proč se v reakci na krizi i rasismus dosud nesjednotila výrazná část znevýhodněných společně s vyloučenými Romy v boji za svá práva? Ptáme se: Je taková „koalice“ neprivilegovaných v dnešním kapitalismu vůbec možná?
Zuzana Pavelková – …a co když sem pak přijdou všichni? Hledání kultury otevřenosti v kontextu „pevnosti Evropa“
Co znamená otevřenost ve vztahu k uprchlíkům a migrantům? Proč neexistuje český překlad pojmu „Willkommenskultur“? Je německá spolková vláda otevřenější než české nevládní organizace? Je uzavřenost signálem nárůstu extremismu, nebo ji lze chápat jako průvodní znak společnosti, která je inherentně rasistická? Je v existujícím systému otevřenost vůbec možná? A pokud ano, může být sebedestruktivní?
Jan Vlnas – Otevřenost je bullshit
Open source. Open data. Open government. OpenCard… Je „otevřenost“ skutečně řešením? Nebo je to jenom vyprázdněná marketingová fráze?
